Právní stanovisko pro firmu Mobilheim Plzeň

images

Mobilheim Plzeň
k rukám Michala Suchého
Útušice 332 09, Štěnovice
Plzeň-Jih
Tel: 603427282
www.mobilheim-plzen.cz

 

 

Vážený pane,
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners s.r.o. (dále jen „Havel Holásek") byla společností MOBILHEIM PLZEŇ (dále jen „MOBILHEIM PLZEŇ") byla požádána, aby v rámci podnikatelské činnosti společnosti MOBILHEIM PLZEŇ – posoudila některé právní otázky.

1. PŘEDMĚT A ÚČEL POSOUZENÍ
Předmětem tohoto posouzení je:
- právní status mobilních domů podle českého práva;
- nalezení alternativního řešení právního statusu mobilních domů, argumentace na podporu tvrzení, že se jedná o jiný objekt než výrobek plnící funkci stavby.
2. PODKLADOVÉ DOKUMENTY A INFORMACE
Při vypracování tohoto posouzení jsme rovněž vycházeli z informací veřejně dostupných, ze soudní judikatury a z platných a účinných právních předpisů, zejména ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění novely č. 350/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2013 (dále jen „Stavební zákon") a jeho prováděcích předpisů.
3. MOBILNÍ DOMY
Za mobilní dům (či mobilheim) považujeme samostatnou obytnou jednotku navrženou a vyrobenou pro přemísťování na silnicích na vlastních kolech. Obytná vozidla pro volný čas jsou vyrobeny podle normy EN 1647

3.1.1 Mobilní domy a umísťování staveb
Mobilní domy lze, jako i ostatní stavby (s výjimkou staveb uvedených v § 18 odst. 5 Stavebního zákona), umísťovat pouze v zastavěném území, případně v zastavitelných plochách vymezených platným územním plánem a musí být v souladu s regulativy územního plánu.
Na pozemcích zahrnutých do zastavěného území či do zastavitelných ploch lze umístit mobilní domy v zásadě pouze na základě územního rozhodnutí o umístění stavby (nelze je zahrnout pod žádný ze záměrů vypočtených v § 79 odst. 2 Stavebního zákona, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas). Územní rozhodnutí je však možné nahradit územním souhlasem, neboť v případě mobilních domů se jedná o záměry uvedené v § 103 Stavebního zákona (srov. § 96 odst. 2 písm. a) Stavebního zákona).
Územní souhlas je zjednodušená procedura, která v případě jednodušších staveb, zařízení či terénních úprav nahrazuje standardní územní řízení. Žádost o vydání územního souhlasu (tzv. oznámení o záměru v území) se podává příslušnému stavebnímu úřadu na formuláři uvedeném v příloze č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Formulář připojujeme jako Přílohu č. 1 tohoto stanoviska.

3.1.2 Mobilní domy a povolování staveb
Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16 Stavebního zákona se pro výrobky plnící funkci staveb, včetně základových konstrukcí pro ně, nevyžaduje ani stavební povolení ani ohlášení. To znamená, že umístění mobilního domu je možné již na základě účinného územního souhlasu.
Od 1. 1. 2013 tak je povolování mobilních domů značně usnadněno, neboť před tímto datem bylo pro mobilní domy vyžadováno ohlášení.
3.1.3 Mobilní domy a užívání staveb
Podle § 119 odst. 1 Stavebního zákona se pro mobilní domy, jakožto výrobky plnící funkci stavby, které je možné provést/umístit bez stavebního povolení nebo ohlášení, nevyžaduje kolaudace (ani kolaudační souhlas ani oznámení záměru započít užívání stavby). Mobilní domy tedy z hlediska užívání nepodléhají žádné regulaci ze strany stavebního úřadu.
3.1.4 Mobilní domy a odstraňování staveb
Podle § 128 odst. 1 Stavebního zákona se pro odstranění mobilního domu, jakožto výrobku plnícího funkci stavby, který je možné provést/umístit bez stavebního povolení nebo ohlášení, nevyžaduje ohlášení záměru odstranit stavbu. Mobilní dům lze tedy odstranit bez jakékoli regulace ze strany stavebního úřadu.
3.1.5 Neoprávněné umístění mobilního domu a sankce
Pokud by byl mobilní dům umístěn bez zákonem požadovaného účinného územního souhlasu nebo v rozporu s ním nebo pokud by byl územní souhlas následně zrušen, zahájil by stavební úřad z moci úřední řízení o odstranění stavby. Vlastník mobilního domu by mohl požádat o dodatečné povolení mobilního domu podle § 129 odst. 3 Stavebního zákona. Pokud by nebyl mobilní dům dodatečně povolen, nařídil by stavební úřad jeho odstranění. Rozhodnutí o odstranění stavby lze vykonat exekučně, a to v rámci exekuce na nepeněžité plnění prováděné přímo stavebním úřadem (tj. přímo odstraněním mobilního domu stavební firmou objednanou stavebním úřadem na náklady vlastníka mobilního domu), nebo opakovaným ukládáním pokut vlastníkovi stavby, dokud by mobilní dům neodstranil. Stavební úřad by se rovněž mohl obrátit na soudního exekutora, aby rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vykonal.

3.2 ALTERNATIVNÍ PRÁVNÍ STATUS MOBILNÍCH DOMŮ
3.2.1 Mobilní dům jakožto vozidlo
Lze argumentovat, že mobilní domy (přinejmenším některé typy) mají vlastnosti nemotorového vozidla, tj. pojízdnost, a jsou podle normy (300048) ČSN EN 1647+A1 (Obytná vozidla pro volný čas - Mobilní domovy - Požadavky na obyvatelnost z hlediska zdraví a bezpečnosti) certifikovány jako vozidla. Proto se nemůže jednat o výrobek plnící funkci stavby a vůbec nepodléhají režimu Stavebního zákona.
Pokud mobilní dům si zachová vlastnosti vozidla, a je vozidlem režim stavebního zákona se na něj nevztahuje, podobně jako na karavany nebo jiná motorová či nemotorová obytná vozidla.
V takovém případě by nebylo rozhodující ani to, že je takové vozidlo připojeno rozpojitelnou přípojkou k přívodu elektřiny, vody, či je umožněn odtok odpadních vod do veřejné kanalizace.
Tyto argumenty mohou být ještě podpořeny i skutečností, že i mobilní domy mohou být jakožto přípojná vozidla homologována dle zákona 56/2001 Sb., ze

dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., a případně mohou být též jako vozidla registrována a vybavena registrační značkou a v takovém případě rovněž podléhají povinnému pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinnému ručení).
Ovšem i pokud by mobilní dům jakožto přípojné vozidlo nebyl vybaven registrační značkou a povinnému pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nepodléhal, bylo by i přesto možné argumentaci o účelovém určení mobilního domu jako vozidla použít.

3.2.1 Vyhodnocení použitelnosti argumentů o alternativním statusu mobilních domů
K těmto argumentům lze uvést, že soudní judikatura dospěla k závěru, že při posuzování, zda se jedná o vozidlo nebo o výrobek plnící funkci stavby. Podle těchto kritérií je možné dospět k závěru, že obytná vozidla pro volný čas mobilní domy, obytný přívěs (karavan) odstavený v kempu či zaparkovaný několik měsíců na zahradě se nepokládá za výrobek určený k plnění funkce stavby.
S ohledem na tyto okolnosti lze tedy např. učinit závěr, že mobilní domy se nepovažují za stavby (resp. výrobky plnící funkci stavby) např. během přepravy nebo při krátkodobém umístění na výstavě nebo na prodejní ploše za účelem jejich prohlídky zákazníky a prodeje nebo případně i za účelem jejich dočasného skladování. Naproti tomu při dlouhodobém umístění na pozemku za účelem bydlení nebo i opakovaného užívání pro individuální rekreaci se jedná neoddiskutovatelně o výrobek plnící funkci stavby.

4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Na základě analýzy provedené výše je možné učinit následující závěry:
(a) Mobilní domy lze zásadně považovat za výrobek určený k plnění funkce stavby;
(b) výjimkou jsou případy umístění za účelem jiným než funkce plněná typicky stavbami
tj. např. bydlení nebo rekreace. Mající vlastnosti nemotorového obytného vozidla (obytné vozidlo pro volný čas) a je vozidlem, režim stavebního zákona se na něj nevztahuje.
(c) k trvalému umístění mobilního domu na pozemek postačuje územní souhlas, není zapotřebí ohlášení stavby ani kolaudace;
(d) odstranění mobilního domu z pozemku je možné provést zcela volně, nevyžaduje to žádný úkon stavebního úřadu;

V úctě,
Havel, Holásek & Partners s.r.o.
advokátní kancelář
Prodejce: Michal Suchý

 



Naši partneři
VUŽIJETE