Posouzení právních otázek k mobilheimům

právní rozbor

Pro asociaci porodejců mobilních domů , jejímž jsem zakládajícím členem bylo vypracováno právní psouzení k výrobě mobilheimů. Zveřejňujeme její přesné znění :  

1. PŘEDMĚT A ÚČEL POSOUZENÍ

Předmětem tohoto posouzení je:

- právní status mobilních domů podle českého práva;
- nalezení alternativního řešení právního statusu mobilních domů, argumentace na podporu tvrzení, že se jedná o jiný objekt než výrobek plnící funkci stavby.


2. PODKLADOVÉ DOKUMENTY A INFORMACE
Při vypracování tohoto posouzení jsme rovněž vycházeli z informací veřejně dostupných, ze soudní judikatury a z platných a účinných právních předpisů, zejména ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění novely č. 350/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2013 (dále jen „Stavební zákon") a jeho prováděcích předpisů.


3. MOBILNÍ DOMY
Za mobilní dům (či mobilheim) považujeme samostatnou obytnou jednotku navrženou a vyrobenou pro přemísťování na silnicích či dálnicích na vlastních kolech, na plochém či jiném přívěsu, a po příjezdu na místo osazení (po vybalení, doplňkových montážních pracích včetně umístění na podpěry či jiné krátkodobé či trvalé základy a zpravidla též po připojení na veřejnou technickou infrastrukturu, např. elektrickou či vodovodní síť apod.) připravená k užívání pro účely krátkodobého nebo i dlouhodobého bydlení jako kompletní obytný celek. Obytný přívěs není považován za mobilní dům.


3.1 PRÁVNÍ STATUS MOBILNÍCH DOMŮ PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA
Mobilní domy jsou vcelku všeobecně z hlediska stavebního zákona považovány za tzv. „výrobky plnící funkci stavby". Stejný závěr vyplývá jak z odborné literatury , tak i z aplikační praxe správních orgánů či ze soudní judikatury . Tento institut byl upraven ve Stavebním zákoně ve znění platném do 31. 12. 2012 v § 108 takto:

 

„Výrobky, které plní funkci stavby
(1) U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení podle § 105 připojí doklad podle zvláštního právního předpisu prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 156. Pokud nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
(2) Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže umístění nebo užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo prokázáno splnění požadavků podle odstavce 1 nebo pokud by bylo narušeno životní prostředí v jeho okolí; ze stejných důvodů může nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a)."

Po účinnosti zákona č. 350/2012, tj. po 1. 1. 2013 platí, že „Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby" (srov. § 2 odst. 3 Stavebního zákona v nyní účinném znění). Důvodová zpráva k zákonu č. 350/2012 Sb. k tomu uvádí, že za výrobky plnící funkci stavby se považují různá stavební díla vznikající na staveništích, „ale stále častěji i jiné objekty, které lze koupit a na pozemku pouze smontovat (stejně jako např. skříň) nebo mohou být na pozemek vcelku dovezeny, např. mobilní domy mobilheimy. Lze tedy konstatovat, že od 1. 1. 2013 je právní režim výrobků plnících funkci stavby shodný jako právní režim staveb (výjimečné případy, kdy mobilní domy nepodléhají tomuto režimu srov. níže v bodě 3.2.3).


3.1.1 Mobilní domy a umísťování staveb
Mobilní domy lze, jako i ostatní stavby (s výjimkou staveb uvedených v § 18 odst. 5 Stavebního zákona), umísťovat pouze v zastavěném území, případně v zastavitelných plochách vymezených platným územním plánem a musí být v souladu s regulativy územního plánu.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jedná se o mezinárodně užívanou definici, aplikovanou i v soudní judikatuře např. v USA, kterou jsme volně převzali z právnického slovníku umístěného na internetu (http://definitions.uslegal.com/m/mobile-homes/).
Srov. např. Hanák, M.: Právní aspekty umísťování mobilních domů. In: Právní fórum 2/2012, nebo Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M.: Stavební zákon - online komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, § 108.
Srov. stanovisko MMR, odboru stavebního řádu ze dne 26. 4. 2010, čj. 15520/10-82, stanovisko MMR, odboru stavebního řádu ze dne 15. 11. 2006, čj. 24188/06-62.
Srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, čj. 10 Ca 280/2008-78

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na pozemcích zahrnutých do zastavěného území či do zastavitelných ploch lze umístit mobilní domy v zásadě pouze na základě územního rozhodnutí o umístění stavby (nelze je zahrnout pod žádný ze záměrů vypočtených v § 79 odst. 2 Stavebního zákona, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas). Územní rozhodnutí je však možné nahradit územním souhlasem, neboť v případě mobilních domů se jedná o záměry uvedené v § 103 Stavebního zákona (srov. § 96 odst. 2 písm. a) Stavebního zákona).
Územní souhlas je zjednodušená procedura, která v případě jednodušších staveb, zařízení či terénních úprav nahrazuje standardní územní řízení. Žádost o vydání územního souhlasu (tzv. oznámení o záměru v území) se podává příslušnému stavebnímu úřadu na formuláři uvedeném v příloze č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.  

Předpokladem pro vydání územního souhlasu je:
• doložení vlastnického práva vlastníka mobilního domu k pozemku, na němž má být umístěn, nebo jiný doklad, z něhož vyplývá právo umístit mobilní dům na pozemku (např. nájemní smlouva nebo i pouhý souhlas vlastníka pozemku);
• souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů; výčet dotčených orgánů se mění v závislosti na lokalitě a povaze záměru, zpravidla se jedná alespoň o Hasičský záchranný sbor, orgán ochrany přírody a krajiny - tj. městský úřad obce s rozšířenou působností a krajskou hygienickou stanici) ;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (tj. odboru dopravy příslušného obecního úřadu, pokud se nejedná o pozemek přímo napojený na komunikace I nebo II třídy; dále distributora energie, který je provozovatelem energetické soustavy, na kterou bude mobilní dům připojen; případně provozovatele vodovodu a kanalizace, bude-li se mobilní dům na ně připojovat; konečně vyjádření všech osob, v jejichž prospěch je na daném pozemku zřízeno ochranné pásmo – např. pokud na pozemek zasahuje kabel elektronických komunikací, energetické vedení, vedení teplárenské soustavy, vodovod, kanalizace apod.);
• souhlasy vlastníků všech pozemků, které přímo sousedí s pozemkem, na němž má být mobilní dům umístěn, avšak pouze v případě, že mobilní dům je umístěn méně než 2 m od společné hranice;
• jednoduchý popis záměru se situačním plánem umístění mobilního domu a výkresem půdorysného uspořádání mobilního domu.
Stavební úřad vydá do 30 dnů územní souhlas, nebo může usnesením rozhodnout, že požaduje projednání záměru v řádném územním řízení (§ 96 odst. 5 Stavebního zákona). Podle našeho názoru však bude takový postup stavebního úřadu spíše výjimečný.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kompletní výčet dotčených orgánů s odkazem na jednotlivé právní předpisy, v nichž jsou upraveny situace, kdy jsou závazná stanoviska vyžadována je na webu Ústavu územního rozvoje: http://www.uur.cz/images/publikace/internetoveprezentace/dotceneorgany/rous.pdf

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Územní souhlas není rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat. Pokud s územním souhlasem třetí osoby (např. vlastníci sousedních pozemků nebo staveb) nesouhlasí, mohou podat podnět k přezkumu územního souhlasu nadřízenému orgánu stavebního úřadu (zpravidla se bude jednat o krajský úřad). Přezkumné řízení lze zahájit do jednoho roku od účinnosti územního souhlasu (tj. od doručení žadateli) a územní souhlas nemůže být zrušen po uplynutí 15 měsíců od jeho účinnosti.
Osoby, které s územním souhlasem nesouhlasí, mohou rovněž podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu požadovat zrušení územního souhlasu žalobou u krajského soudu podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.


3.1.2 Mobilní domy a povolování staveb
Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16 Stavebního zákona se pro výrobky plnící funkci staveb, včetně základových konstrukcí pro ně, nevyžaduje ani stavební povolení ani ohlášení. To znamená, že umístění mobilního domu je možné již na základě účinného územního souhlasu.
Od 1. 1. 2013 tak je povolování mobilních domů značně usnadněno, neboť před tímto datem bylo pro mobilní domy vyžadováno ohlášení.


3.1.3 Mobilní domy a užívání staveb
Podle § 119 odst. 1 Stavebního zákona se pro mobilní domy, jakožto výrobky plnící funkci stavby, které je možné provést/umístit bez stavebního povolení nebo ohlášení, nevyžaduje kolaudace (ani kolaudační souhlas ani oznámení záměru započít užívání stavby). Mobilní domy tedy z hlediska užívání nepodléhají žádné regulaci ze strany stavebního úřadu.


3.1.4 Mobilní domy a odstraňování staveb
Podle § 128 odst. 1 Stavebního zákona se pro odstranění mobilního domu, jakožto výrobku plnícího funkci stavby, který je možné provést/umístit bez stavebního povolení nebo ohlášení, nevyžaduje ohlášení záměru odstranit stavbu. Mobilní dům lze tedy odstranit bez jakékoli regulace ze strany stavebního úřadu.


3.1.5 Neoprávněné umístění mobilního domu a sankce
Pokud by byl mobilní dům umístěn bez zákonem požadovaného účinného územního souhlasu nebo v rozporu s ním nebo pokud by byl územní souhlas následně zrušen, zahájil by stavební úřad z moci úřední řízení o odstranění stavby. Vlastník mobilního domu by mohl požádat o dodatečné povolení mobilního domu podle § 129 odst. 3 Stavebního zákona. Pokud by nebyl mobilní dům dodatečně povolen, nařídil by stavební úřad jeho odstranění. Rozhodnutí o odstranění stavby lze vykonat exekučně, a to v rámci exekuce na nepeněžité plnění prováděné přímo stavebním úřadem (tj. přímo odstraněním mobilního domu stavební firmou objednanou stavebním úřadem na náklady vlastníka mobilního domu), nebo opakovaným ukládáním pokut vlastníkovi stavby, dokud by mobilní dům neodstranil. Stavební úřad by se rovněž mohl obrátit na soudního exekutora, aby rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vykonal.
Bez ohledu na možné dodatečné povolení mobilního domu představuje umístění mobilního domu bez vyžadovaného územního souhlasu přestupek podle § 178 odst. 1 písm. a) a v případě umístění mobilního domu s vyžadovaným územním souhlasem, avšak v rozporu s ním, přestupek podle § 178 odst. 1 písm. d) Stavebního zákona. Za tento přestupek může být stavebním úřadem uložena pokuta až ve výši 500.000 Kč. Pokud by se téhož jednání dopustila podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, jednalo by se o delikt podle § 180 odst. 1 písm. a) resp. d) Stavebního zákona s možnou pokutou až do výše 500.000 Kč.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, čj. 2 As 86/2010 – 76.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.2 ALTERNATIVNÍ PRÁVNÍ STATUS MOBILNÍCH DOMŮ

3.2.1 Mobilní dům jakožto vozidlo
Lze argumentovat, že mobilní domy (přinejmenším některé typy) mají vlastnosti nemotorového vozidla, tj. pojízdnost, a jsou podle normy (300048) ČSN EN 1647+A1 (Obytná vozidla pro volný čas - Mobilní domovy - Požadavky na obyvatelnost z hlediska zdraví a bezpečnosti) certifikovány jako vozidla. Proto se nemůže jednat o výrobek plnící funkci stavby a vůbec nepodléhají režimu Stavebního zákona.
Pouze pokud mobilní dům tyto vlastnosti ztratí tím, že se stane nepojízdným, např. proto, že je umístěn na podezdívku nebo smontován a instalován do podoby, která převoz trvale neumožňuje, stává se výrobkem plnícím funkci stavby. Dokud si však zachová vlastnosti vozidla, je vozidlem a režim stavebního zákona se na něj nevztahuje, podobně jako na karavany nebo jiná motorová či nemotorová obytná vozidla.
V takovém případě by nebylo rozhodující ani to, že je takové vozidlo připojeno rozpojitelnou přípojkou k přívodu elektřiny, vody, či je umožněn odtok odpadních vod do veřejné kanalizace.
Tyto argumenty mohou být ještě podpořeny i skutečností, že i mobilní domy mohou být jakožto přípojná vozidla homologována dle zákona 56/2001 Sb., ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., a případně mohou být též jako vozidla registrována a vybavena registrační značkou a v takovém případě rovněž podléhají povinnému pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinnému ručení).
Ovšem i pokud by mobilní dům jakožto přípojné vozidlo nebyl vybaven registrační značkou a povinnému pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nepodléhal, bylo by i přesto možné argumentaci o účelovém určení mobilního domu jako vozidla použít.


3.2.2 Mobilní dům jakožto movitá věc
I pokud ovšem mobilní dům nemá vlastnosti vozidla (např. není vybaven koly a přípojným zařízením), lze argumentovat tím, že se nejedná o stavbu, nýbrž o movitou věc , která funkci stavby neplní. V takovém případě by ovšem muselo být doloženo, že aktuální umístění mobilního domu na konkrétním pozemku není za účelem využívání pro funkce typicky plněné stavbami (např. bydlení nebo rekreace).
3.2.3 Vyhodnocení použitelnosti argumentů o alternativním statusu mobilních domů
K těmto argumentům lze uvést, že soudní judikatura dospěla k závěru, že při posuzování, zda se jedná o vozidlo nebo o výrobek plnící funkci stavby, je nutné vyhodnotit především to, zda se jedná o věc plnící funkci plněnou obvykle stavbami (bydlení) a umístěnou na pozemku dlouhodobě nebo trvale, nikoli pouze krátkodobě. K závěru, že se jedná o dlouhodobé nebo trvalé umístění, lze dospět na základě indicií (aniž by musely být splněny všechny níže uvedené podmínky), jako např.:
• napojení na technické sítě (elektřina, vodovod apod.);
• terénní úpravy;
• umístění mobilního domu na podezdívku, konstrukci;
• odstranění podvozku;
• vybudování přístupové cesty;
• chování vlastníka mobilního domu – např. pronajímání mobilního domu k bydlení apod.
Podle těchto kritérií je možné dospět k závěru, že např. obytný přívěs (karavan) odstavený v kempu za účelem strávení dvoutýdenní dovolené či zaparkovaný několik měsíců na zahradě k odstavení mimo sezónu se nepokládá za výrobek určený k plnění funkce stavby. Výrobkem určeným k plnění funkci stavby se však i karavan může stát, pokud je na pozemku umístěn dlouhodobě a využíván k bydlení.
S ohledem na tyto okolnosti lze tedy např. učinit závěr, že mobilní domy se nepovažují za stavby (resp. výrobky plnící funkci stavby) např. během přepravy nebo při krátkodobém umístění na výstavě nebo na prodejní ploše za účelem jejich prohlídky zákazníky a prodeje nebo případně i za účelem jejich dočasného skladování. Naproti tomu při dlouhodobém umístění na pozemku za účelem bydlení nebo i opakovaného užívání pro individuální rekreaci se jedná neoddiskutovatelně o výrobek plnící funkci stavby.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Je však třeba upozornit na to, že stavební zákon má jinou definici stavby než občanský zákoník. Stavbou ve smyslu stavebních předpisů tedy může být i movitá věc.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Na základě analýzy provedené výše je možné učinit následující závěry:
(a) Mobilní domy lze zásadně považovat za výrobek určený k plnění funkce stavby;
(b) výjimkou jsou případy krátkodobého umístění za účelem jiným než funkce plněná typicky stavbami, tj. např. bydlení nebo rekreace;
(c) k trvalému umístění mobilního domu na pozemek postačuje územní souhlas, není zapotřebí ohlášení stavby ani kolaudace;
(d) odstranění mobilního domu z pozemku je možné provést zcela volně, nevyžaduje to žádný úkon stavebního úřadu;
(e) v případě umístění mobilního domu bez územního souhlasu nebo v rozporu s ním může být nařízeno odstranění a je možné též uložit pokutu až 500.000 Kč.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Srov. rozsudek citovaný v poznámce č. 4.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


5. DALŠÍ DŮLEŽITÉ SKUTEČNOSTI, PŘEDPOKLADY A VÝHRADY
Věříme, že Vám toto posouzení poskytne veškeré nezbytné podklady pro splnění svého účelu. Vzhledem ke složitosti problematiky jsme se omezili pouze na stručné posouzení otázek, které jsou předmětem tohoto posouzení a základní doporučení dalšího postupu. S ohledem na omezený rozsah poskytnutých dokumentů a informací Vám toto posouzení zasíláme nejprve ve formě pracovního návrhu jeho textu, který jsme v návaznosti na Vaše pokyny, popř. další jednání, připraveni dále rozpracovat či upřesnit.
Předmětem tohoto posouzení jsou výlučně otázky uvedené v bodě 1 výše. Toto posouzení není komplexním právním stanoviskem ve věci posouzení právního statusu mobilních domů. Toto posouzení rovněž nemůže nahradit právní radu ohledně kterékoliv konkrétní záležitosti týkající se konkrétních mobilních domů.
Předmětem tohoto posouzení nejsou obchodní, technické, finanční či daňové aspekty právního statusu mobilních domů. Posouzení však nezbytně obsahuje informace takového charakteru týkající se výše uvedených záležitostí, které přebírá z přezkoumávané dokumentace či jiných zdrojů. Jejich úplnost a správnost jsme však nebyli schopni ověřit, a tudíž za ně nemůžeme převzít odpovědnost. Tyto otázky by měly být posouzeny odborníky v příslušných oborech.
Není-li výslovně uvedeno jinak, není v tomto posouzení řešena otázka časové působnosti jednotlivých povinností, rizik a nároků. Vycházíme z předpokladu, že se řeší situace, které se řídí v současné době platnými a účinnými právními předpisy.
Toto posouzení bylo vypracováno podle práva České republiky a nebere v úvahu právo jiných států. Pokud by se jakákoliv otázka v rámci předmětu tohoto posouzení vztahovala k právu jiného státu než České republiky, je třeba k jejímu řešení přizvat právního poradce, který je oprávněn poskytovat právní služby podle příslušného právního řádu

 



Naši partneři
VUŽIJETE